Knihovna Kostomlaty pod Milešovkou

|
Setkání seniorů 25. - 27. 8. 2015

     Úspěšně proběhlo Setkání seniorů SKIP v Olomouci. I přes prvotní šok, kdy na trase nádraží - ubytování byla nalezena nevybuchlá bomba z druhé světové války, jsme příjemně zahájili návštěvou olomoucké radnice, kde nás svými historickými drby z minulosti města pobavil náměstek primátora pro kulturu. Téměř všichni zvládli i 200 schodů při výstupu na radniční věž. Po prohlídce města jsme spočinuli v Knihovně města Olomouce, která se samozřejmě pochlubila svými současnými aktivitami, ale také ukázala, že "je stále co zlepšovat" a představila své plány pro budoucnost.
     Druhý den, za slunečného počasí, jsme zhlédli nejkrásnější hrad široko daleko - Bouzov, prověřili služby Městské knihovny v Litovli a duchovně se povznesli v Bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Den jsme zakončili společným posezením oživeným poslechem poezie regionálního autora Vladimíra Puhače (z úst autora).
     Odborný program se věnoval budoucnosti knihoven a knihovnictví a probíhal v Knihovně Univerzity Palackého v Olomouci - paní ředitelka této knihovny Helena Sedláčková ukázala, že univerzitní knihovna neznamená zatuchlost a akademičnost, takže Roman Giebisch z původně zamýšleného pesimistického tónu přešel do radostného, když mluvil o budoucnosti knihovníků, a na závěr Martina Wolna představila svoji novou, skutečnou knihovnu 21. století.
     Aby bylo jasné, že se nejednalo jen o nějakou výletní turistiku, obdrželi všichni účastníci certifikát, takže splnili veškeré podmínky k tomu, aby byli stále považováni za vzdělané a aktivní knihovníky :-).
     Ráda bych poděkovala Městské knihovně v Litovli a Knihovně Univerzity Palackého v Olomouci za spolupráci při organizaci tohoto setkání (sešlo se 40 knihovníků opravdu z celé republiky) a především pak SKIPu ČR a SKIPu Moravskoslezského a Olomouckého kraje za finanční podporu, která umožnila udělat radost našim bývalým kolegům.
     Radost přinesli svojí aktivitou a optimismem účastníci i nám, kteří jsme setkání organizovali. Děkujeme.

Lenka Prucková - Knihovna města Olomouce. Převzato z Bulletinu SKIPu č.3, 2015

A ještě krátký dopis od nejmladší účastnice

Dobrý den, dámy.
Chtěla bych Vám napsat pár slov po setkání knihovníků seniorů. Abych pravdu řekla, vážně jsem si s Vámi těch pár dní užila. Každá z Vás se pro mě aspoň na ten moment stala babičkou. Jste pro mě důkazem toho, že i senioři v sobě stále mají to maličké dítě, které se umí bavit a smát se. Chcete říct proč jsem i ve svých 15ti letech jela se svými prarodiči na takové setkání? Z jednoho prostého důvodu. V dnešní době se vnuci a vnučky za své prarodiče spíše stydí, navštěvují je zřídka a to je chyba. Babičky a dědečkové jsou lidé, které by za nás byli schopni dát ruku do ohně, mají nás rádi a snaží se nám dávat lásku a vše potřebné, co nám schází. A navíc babičky jsou i skvělé druhé maminky. Tím pádem jezdím proto, abych ukázala světu, že mám svoje prarodiče ráda a vážím si jich a doufám, že i Vás jsem o tom přesvědčila. A chci Vás přesvědčit i o tom, že Vy jste zrovna tak úžasné babičky a maminky. Myslím, že jen jediná slova se dají na závěr použít. Děkuji Vám. Děkuji, že si užíváte života a rozdáváte úsměvy kolem sebe a přes všechny trable a zdravotní potíže jste tak moc statečné. Přeji Vám hodně zdraví a šťastných chvil, které Vám vykouzlí úsměv na tváři. Mám Vás ráda a těším se na naše další shledání.
PS: Jestli máte nějaké vnoučátka, nebojte se je oslovit, jestli by setkání seniorů také nechtěli navštívit, povězte jim o mně jako příklad. Doufám, že budu mít možnost aspoň jedno vaše vnoučátko poznat.

Vaše nejmladší seniorka Barča od manželů Bláhových.

První společné foto před Herkulovou kašnou na Horním náměstí