|
Píše Bláha Miroslav |

     V příštím roce uplyne dvěstě let od narození básníka Karla Hynka Máchy. Do kolébky mu sice shlížel pražský Petřín, ale náš kraj mu byl souzen jednak jako cíl výprav do zdejší půvabné krajiny, ale zejména jako místo posledních dnů jeho krátkého života. Pro přiblížení míst básníkova působení a inspiračních zdrojů zejména mládeži zpracovala kostomlatská knihovna projekt nazvaný Máchovskou stopou. Projekt je podpořen Ministerstvem kultury ČR z grantu Knihovna 21. století se sponzorskou spoluúčastí Severočeských dolů, a. s., Chomutov. S ohledem na počet žáků kostomlatské školy byla realizace projektu časově a tématicky rozdělena pro 1. a 2. stupeň.      Ve středu 10. června 2009 se žáci 1. stupně ZŠ vypravili do blízkých Litoměřic. Již cestou se dozvídali leccos o krajině Českého středohoří a místech Máchou navštívených a namalovaných, ať to byl hrad Ostrý, Hazmburk a rovněž i hrad Kostomlaty, jehož skica je datovaná rokem 1834. Zakrátko je již vítalo členité panorama města Litoměřice, kdysi správního centra celého kraje. Od nábřeží pak již pěšky vystoupali Máchovou ulicí až k vinárně Vikárka, jejíž horní patro, kde Mácha v roce 1836 pobýval je upraveno jako Památník Karla Hynka Máchy. Zde se setkali s pracovníkem litoměřického muzea panem Jehličkou, jehož zasvěcený výklad vhodně doplňoval informace na panelech v Máchově světničce. Poznámkové bloky se utěšeně plnily a bylo opravdu z čeho čerpat. Každému období básníkova života byl věnován panel včetně zachycení cestovatelských cílů nebo posledních dnů života. Zajímavé bylo i různé ztvárnění básníkovy podoby, antropologickou rekonstrukci lebky nevyjímaje. A tak jak básník píše příteli: "Ze 3 oken hledím od pevnosti kolem přes Boušovice, Doxany, Budiň, Libochovice, Třebenice, Košťál, Mlikojedy až k Radobylu, a Hanžburek – náš svatý Hanžburek mi kouká všemi okny až do postele nechť ji postavím kde chci, a ten černý Košťál na obzoru plameného nebe při západu slunce, a ty modré hory – a ta rovina – ty skupiny stromů po ní a ty vinice kolem, v ních ty bílé domky – a to Labe pode mnou – a Hanžburek – – – Eduarde to musíte vidět, to se nedá popsat" - takový pohled je z oněch oken i dnes. Nelehké bylo loučení s příjemným průvodcem - poděkováním byla alespoň kniha o hornické historii kraje pod Krušnými horami kde strávil většinu svého života.
Výprava dále pokračovala kolem biskupské rezidence na Dómské náměstí, kde před katedrálou sv. Štěpána si žáci vyslechli zajímavosti z historie Litoměřic, která se odvíjela od založení přemyslovského hradiště právě v těchto místech. Posilněni svačinou se dále vydali spletí uliček kolem kostela sv. Václava k baště zvané Baba, kde je dnes sídlo správy CHKO České středohoří. V přilehlé zahradě je umístěna venkovní geologická expozice nerostů z lokalit v Českém středohoří. Podle zapůjčeného tištěného průvodce lze zjistit, jak horninově rozmanitá je geologická skladba našeho regionu. Skupinky kamenů byly rovněž výborným místem k posezení a fotografování. Čas však byl neúprosný a tak honem k další litoměřické zajímavosti - historickému podzemí, do kterého se vstupuje z náměstí přes vinárnu Radniční sklípek. Středověká sklepení mající až tři patra byla využívána zejména pro uložení zásob a dosahovala délky několika kilometrů. Dnes je zpřístupněno cca 400 metrů a sklepy slouží jako lapidárium a restaurační místnosti. Plánovaný výstup na vyhlídkovou věž Kalich jsme již museli oželet a kolem divadla K.H. Máchy rychle dorazit na Máchovy schody, kde byla alespoň chvíle na fotografii celé výpravy s básníkovou bustou v pozadí. A potom již úprkem pod litoměřickými parkány na Střelecký ostrov k autobusu a domů - směr Kostomlaty pod Milešovkou. Dopoledne plné zážitků bude jistě pro účastníky inspirací pro návštěvu města, které kromě máchovské tradice nabízí mnoho dalších zajímavostí.

     Projděte se s námi prostřednictvím obrázků královským městem Litoměřice, které pečlivě uchovává památky na nedlouhý básníkův pobyt.